Pracovněprávní nároky:Nárok na odstupné. Dohoda nebo výpověď?
3.5.2016
Dobrý den, od 1. 2. 2015 pracuji v jedné nejmenované firmě. Rok jsem byla zaměstnaná na dobu určitou, od 1. 2. 2016 mi prodloužili smlouvu na dobu neurčitou. Minulý měsíc podala má vedoucí výpověď a k 29. 2. 2016 odešla. Nikdy jsem s ní neměla problémy, i ona byla spokojená se mnou. Nový vedoucí po mně chce nemožné, jedná s podřízenými jako s póvlem, proto jsem se rozhodla, že buď podám výpověď, anebo se vyhodit nechám. Co by pro mě bylo výhodnější, radši výpověď dostat nebo podat? Dohodou, či klasika s dvouměsíční výpovědní dobou? Mám nárok na odstupné - v jakém případě a v jaké výši? Jaký paragraf má figurovat v kterékoli verzi výpovědi (tak, aby mi neuškodil při výběru nového zaměstnání)? Mnohokrát děkuji za odpověď.
Dobrý den,
rozeberu situaci, která je pro Vás nejvýhodnější, tj. možnost, kdy dostanete odstupné, a krátce shrnu i jiné možnosti, ke kterým by se Váš zaměstnavatel mohl uchýlit.
Na odstupné máte ve smyslu § 67 zákoníku práce (dále jen ZP) nárok tehdy, pokud dojde k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem nebo dohodou z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c). Jde o tyto tři důvody:
a) ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část. Toto bohužel není Váš případ.
b) přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část. Ani tato možnost nepřipadá v úvahu.
c) stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele o změně jeho úkolů, technického vybavení, snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách.
Ve Vašem případě připadá v úvahu jen možnost c). V případě, že by Vás zaměstnavatel chtěl propustit, dejte přednost výpovědi s dvouměsíční výpovědní lhůtou, neboť do této musí zaměstnavatel vždy napsat zákonný důvod výpovědi - musí jej skutkově vymezit tak, aby jej nešlo zaměnit s jiným důvodem. Naopak u dohody není třeba žádný důvod uvádět, a pokud by s Vámi zaměstnavatel sjednal dohodu, bylo by v jeho zájmu ji navrhnout tak, aby v ní důvod uveden nebyl, protože se tak zbaví povinnosti platit odstupné.
Pokud byste podala výpověď Vy, žádné odstupné Vám nenáleží.
Bohužel zaměstnavatel Vám může dát výpověď i z jiných důvodů, než u kterých náleží odstupné. Ve Vašem případě by se Vás mohl zaměstnavatel pokusit zbavit na základě důvodu v § 52 písm. f). Tento se vztahuje na případy, kdy zaměstnanec nesplňuje požadavků pro řádný výkon práce spočívající v neuspokojivých pracovních výsledcích. Z Vašeho popisu nového nadřízeného vyplývá, že tato možnost je pravděpodobná. Nicméně, aby toto mohl učinit, musí Vás nejdříve zaměstnavatel písemně vyzvat k tomu, abyste možné problémy napravila. Pokud by toto neučinil, byla by výpověď z důvodu písm. f) neplatná.
Nejlepší tak pro Vás bude nadále řádně dodržovat veškeré pracovní postupy a pracovní povinnosti, aby se zaměstnavatel nemohl uchýlit k možnosti podle § 52 písm. f). Pokud by tak i přes Vaši snahu učinil, popřípadě tak učinil bez písemné výzvy k napravení případných neuspokojivých pracovních výsledků, mohlo by jít o neplatnou výpověď ve smyslu § 69 ZP. Této se můžete bránit tím, že zaměstnavateli bezodkladně a písemně oznámíte, že trváte na tom, aby Vás nadále zaměstnával. Zaměstnavatel je pak povinen Vám vyplácet náhradu mzdy. Mezitím je třeba podat žalobu na neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí ve dvouměsíční lhůtě dle § 72 ZP.
Zpět do Pracovněprávní nároky