Posílení svobody jednotlivce.

Nový občanský zákoník významným způsobem posiluje svobodu jednotlivce a klade velký důraz na to, aby to, co si smluvní strany ujednaly, bylo považováno spíše za platné. Nelze tak samozřejmě obejít zákon nebo dobré mravy, ale např. nedostatek písemné formy smlouvy nebude sám o sobě způsobovat neplatnost. Zároveň ovšem nová právní úprava klade větší požadavek na rozvážnost a opatrnost v právním styku.

Delší promlčecí lhůty.

Nově je možno si smluvně ujednat délku promlčecí lhůty, nesmí tím ale být zkrácena práva slabší strany. Rovněž se výrazně prodlužuje promlčecí lhůta například u práva na náhradu škody (ze 2 resp. 3 na 10 let), obdobně (ze 2 na 10 let) se prodlužuje promlčecí lhůta u práva na vydání bezdůvodného obohacení.

Náhrada škody na zdraví.

Jednou z nejvýraznějších změn, již nová právní úprava přináší, je opuštění tabulkově stanovené výše náhrady škody na zdraví nebo životě. Nově se tak bude výše náhrady určovat s přihlédnutím ke všem individuálním okolnostem případu. Přestává tak konečně platit okřídlené tvrzení, že podle českého práva má lidský život hodnotu 240 000 Kč.

Testovací svoboda.

Dosud nemělo valného smyslu pořizovat závěť, možnost každého určit jak bude s jeho majetkem po jeho smrti naloženo byla totiž občanským zákoníkem velmi silně omezená. Nový občanský zákoník tuto svobodu přináší, novým rokem počínaje tak bude možné v závěti klást (rozumné!) podmínky dědicům, nebo například zřizovat odkazy. Rovněž půjde založit právnickou osobu - typicky nadaci - přímo závětí. Právní jistotu dědiců pak posílí institut dědické smlouvy a k zachování rodinného majetku příštím generacím je možné využít další novinku - svěřenecké nástupnictví.

Co je psáno, to je dáno.

Posiluje se význam veřejných seznamů - typicky obchodního rejstříku či katastru nemovitostí. Údaje, které jsou v seznamech zapsané, se považují za správné a ten, kdo ve víře v jejich správnost právně jedná, je zákonem chráněn. Současně se ale posiluje ochrana vlastníků nemovitostí, když zákon ukládá katastrálnímu úřadu povinnost vyrozumět vlastníka o změně, která se dotýká jeho nemovitosti.

Ochrana spotřebitele.

Nový občanský zákoník posiluje stávající ochranu spotřebitele, nově tak spotřebitel např. nemusí platit poskytovateli zboží a služeb ty poplatky a náklady, se kterými nebyl dopředu seznámen. Též se prodlouží lhůta, během které může spotřebitel od smlouvy odstoupit, nesplní-li poskytovatel svou zákonnou informační povinnost. Při odstoupení od smlouvy ze strany spotřebitele a vrácení zboží se zkracuje lhůta, v níž musí poskytovatel vrátit spotřebiteli peníze, a to ze 30 na 14 dnů.

Ochrana dobré víry nabyvatele.

Dosud si člověk nemohl být jist, zda když si koupí např. ojeté auto v autobazaru, stane se toto skutečně jeho vlastnictvím - pokud bylo takové auto kradené, nezískal k němu kupující vlastnické právo, byť za ně zaplatil (mnohdy nemalou) kupní cenu. Nově bude kupující v dobré víře chráněn a vlastnické právo k automobilu získá a nestane se tak již, že by se ocitl bez vozu i peněz a zůstaly mu jen oči pro pláč.