Jaký má vliv nouzový stav způsobený pandemií Covid-19 na pracovněprávní prostředí? Na co mají zaměstnanci nárok zejména z pohledu náhrady mzdy? Dozvíte se níže…

Koronavirus a zákoník práce

Jak myslí na současnou situaci zákoník práce? Možná to bude pro některé překvapivé, ale zákoník práce ve většině situaci způsobených nouzových stavem kvůli Covid-19 postupuje stejně, jako v běžných případech. Pracovněprávní souvislosti se totiž většinou nemění.

Ke změnám však může docházet na základě nových nařízení vlády, které konkrétní zákony poupraví. Jedná se například o ošetřovné, u kterého musí z důvodu mimořádného opatření zaměstnavatel omluvit nepřítomnost zaměstnance kvůli péči o potomka. Do teď bylo podmínkou, že dítě musí být mladší deseti let a zaměstnanec měl nárok na ošetřovné po dobu 9 dní. Nyní se rozhodlo o prodloužení doby do konce nouzového stavu a zvedl se i věk dítěte na 13 let.

Koronavirus a náhrada mzdy

Při nouzovém stavu, který vyhlásila vláda, vzniká hned několik situací, kdy má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy. Ne vždy se však jedná o 100 % průměrného výdělku.
 

NAŘÍZENÁ KARANTÉNA

V případě, že má zaměstnanec nařízenou karanténu kvůli podezření z nákazy koronavirem, vzniká mu podobný nárok jako u nemocenské. V prvních 14 dnech tedy dostane 60 % průměrné mzdy a v dalších dnech 60 %, 66 % a 72 % denního vyměřovacího základu podle délky trvání karantény. Zaměstnavatel se samozřejmě může se zaměstnancem domluvit na práci z domu. V tom případě se již nejedná o náhradu mzdy, ale zaměstnanec pobírá mzdu jako obvykle, tedy 100 %.
 

KARANTÉNA DOBROVOLNÁ

Zaměstnavatel se samozřejmě může se zaměstnancem domluvit i na tzv. dobrovolné karanténě, kterou nenařídí lékař, ale vznikne domluvou mezi oběma stranami. Důvodem je většinou strach zaměstnance, zaměstnavatele nebo spolupracovníků ze šíření nemoci Covid-19.

V těchto případech má zaměstnavatel několik možností, které by však vždy měly pro zaměstnance znamenat 100 % výdělku (či náhrady mzdy). Zaměstnavatel se může se zaměstnancem domluvit na práci z domu, v případě, že to není možné, může mu dát placené volno. Naopak zaměstnavatel nesmí zaměstnanci ze dne na den nařídit dovolenou (to lze až za 14 dní), nebo mu dát volno neplacené.
 

POVINNÉ UZAVŘENÍ PRACOVIŠTĚ

Pokud bylo pracoviště uzavřeno nařízením vlády (například restaurace či obchod s oblečením) a zaměstnanec tedy nemůže do práce docházet, jedná se o překážku na straně zaměstnavatele. Jelikož je překážka v práci způsobena mimořádnou okolností, má zaměstnanec nárok na 60 % průměrného výdělku.
 

NEPOVINNĚ UZAVŘENÉ PRACOVIŠTĚ

Při „dobrovolném“ uzavření pracoviště, které nevychází z nařízení vlády, mohou ve vztahu k náhradě mzdy vzniknout dvě situace.

Pokud zaměstnavatel dočasně uzavírá provoz firmy v důsledku omezení poptávky, které je způsobeno pandemii koronaviru (např. společnost zabývající se výstavbou stánků na veletrzích), má zaměstnanec nárok na 60 % průměrného výdělku.

V případě, že činnost zaměstnavatele omezena není, ale zaměstnavatel se rozhodne pro dočasné omezení provozu například z důvodu ochrany zdraví svých zaměstnanců, mají zaměstnanci nárok na 100 % průměrné mzdy.
 

OŠETŘOVNÉ

U tvz. OČR má zaměstnanec nárok na 60 % průměrného výdělku. Jedná se o situace, kdy zaměstnanec nemůže docházet do práce kvůli zavřeným školám, a tedy mu vzniká povinnost pečovat o dítě doma. Ošetřovné se však nevztahuje pouze na péči o potomky, ale například o starší či jiné členy rodiny, kteří péči běžně vyžadují, avšak kvůli omezení služeb se jim nedostává.

Vemte prosím na vědomí, že článek je psaný k dadu 22. 3. 2020, uvedená fakta se mohou kvůli nouzovému stavu změnit.