Zákon jasně stanovuje, kdy má zaměstnanec nárok na odstupné. Definuje také, o jakou výši se v jakém případě jedná, a kdy naopak nárok na odstupné nevzniká. Odstupnému se v zákoníku práce věnuje zákon č. 262/2006 Sb. konkrétně § 67.

Kdy je nárok na odstupné?

Nárok na odstupné vzniká při výpovědi ze strany zaměstnavatele. Výpověď však musí být z důvodů, které jasně definuje zákoník práce.

Mezi tyto důvodu patří:

• ukončení činnosti zaměstnavatele, nebo alespoň části, ve které zaměstnanec pracuje,
• stěhování zaměstnavatele, nebo alespoň části, ve které zaměstnanec pracuje,
• zrušení pracovního místa zaměstnance, tzv. výpověď pro nadbytečnost,
• výpověď ze zdravotních důvodů způsobených pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.

V případě, že dojde k ukončení pracovního poměru dohodou, ve které je uveden jeden z důvodů ukončení výše, má zaměstnanec taktéž na odstupné nárok.

Kdy není nárok odstupné?

Nárok na odstupné nevzniká:

• při výpovědi ze zdravotních důvodů, které nebyly způsobeny pracovním úrazem ani nemocí z povolání
• při výpovědi kvůli hrubému porušení povinností, například opakovaná absence či požití omamných látek na pracovišti
• při opakovaném neplnění pracovních úkolů, i přes upozornění zaměstnavatele (konkrétně specifikováno v zákoníku práce v § 52)

Nárok na odstupné zaměstnanci dále nevzniká, pokud dojde k ukončení pracovního poměru z jeho strany. 

Výše odstupného?

Při rušení zaměstnavatele, přemístění zaměstnavatele a při výpovědi pro nadbytečnost se výše odstupného vypočítává podle doby, kterou zaměstnanec u zaměstnavatele odpracoval.

• Za 1 rok práce u zaměstnavatele vzniká nárok na odstupné ve výši jednoho průměrného měsíčního výdělku,
• za 1 – 2 roky práce vzniká nárok na dva průměrné měsíční výdělky
• a za 2 a více let práce u zaměstnavatele vzniká nárok na tři průměrné měsíční výdělky.

Odstupné při výpovědi ze zdravotních důvodů způsobených pracovním úrazem, nemocí z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání se rovná dvanácti průměrným měsíčním výdělkům. 

Pozor na výpověď dohodou

Zaměstnanci by si měli dát pozor na tvz. výpověď dohodou, kterou zaměstnavatelé někdy dávají, aby nemuseli platit odstupné. Zaměstnanec totiž ze slovního spojení výpověď dohodou může nabýt mylného dojmu, že se jedná o výpověď, proti které nemůže nic namítat, a proto dokument podepíše.

Zákon však spojení slov výpověď dohodou nezná. Jedná se o dva protichůdné výrazy. Výpověď je vždy jednostranná, zatímco dohodu musí podepsat zaměstnavatel i zaměstnanec. Pokud jedna strana se zněmím dohody nesouhlasí, neměla by dokument podepisovat. 

Přečtěte si také článek → Ukončení pracovního poměru a dohodou a odstupné

Nevyplacené odstupné?

Odmítá vám zaměstnavatel zaplatit odstupné? Pomůžeme vám!

Nejprve zdarma posoudíme, zda máte na peníze po ukončení pracovního poměru nárok, a v případě, že ano, pomůžeme vám odstupné od zaměstnavatele získat. Vše bez námahy a nákladů z vaší strany. A neboj se, právníka platí my! Registrujte svůj případ ještě dnes!

Chci řešit nevyplacené odstupné