Smlouva s realitní kanceláří. Na co si dát pozor?
26.2.2016
Při prodeji bytu nebo domu je v podsadě pravidlem, že Vás s nabídkou svých služeb osloví realitní makléř. Jestliže se rozhodněte spolupráci přijmout, měli byste si dát pozor na několik intrik, které na Vás pracovníci realitní kanceláře mohou vytáhnout. Obezřetní byste měli být také v případě, když máte v plánu nemovitost koupit nebo když se jedná o pronájem.
NEOPRÁVNĚNÉ ÚČTOVÁNÍ PROVIZE
Realitní kanceláře často neoprávněně účtují provizi zejména u zprostředkovatelských smluv. Smlouva o zprostředkování (neboli zprostředkovatelská smlouva) je uzavírána mezi realitní kanceláří a zájemcem. V ČR je zájemcem častěji prodávající. Může jím být však i kupující, záleží na tom, kdo si služby realitní kanceláře objednal.
Realitní kancelář má v jistých případech na provizi u zprostředkovatelské smlouvy opravdu nárok. Kdy tomu tak však není?
Nedojde k uzavření kupní smlouvy
Pokud by se zájemce rozhodl smlouvu s vyhledanou osobou neuzavřít, nebo by třetí osoba od prodeje odstoupila, nemůže realitní kancelář po zájemci požadovat provizi, v takovýchto případech často definovanou jako smluvní pokutu.
Prodávající si sám najde kupujícího
Nárok na provizi realitní kanceláři nevzniká ani v případě, že si prodejce sám bez pomoci realitní kanceláře najde kupujícího. Může se samozřejmě stát, že se realitní makléř ohradí, že k uzavření smlouvy mezi oběma stranami přispěl svými službami. V takovém případě je na něm (nikoli na prodávajícím), aby dokázal, že tomu tak skutečně bylo. Stejná pravidla platí, i pokud si kupující sám najde prodávajícího.
Pozor na obstarání příležitosti
Podle nového občanského zákoníku má realitní kancelář na provizi nárok až dnem uzavření smlouvy mezi kupujícím a prodávajícím. Je však potřeba si dát pozor, aby smlouva s realitkou neobsahovala tzv. obstarání příležitosti. V takovém případě by realitní makléř mohl požadovat provizi již za obstarání třetí osoby, tedy ve chvíli, kdy by přivedl relevantního zájemce. Zda by již k podpisu smlouvy mezi prodávajícím a kupujícím došlo, by nebylo podstatné.
Dvojí inkasování provize
Některé realitky pro své obohacení praktikují dvojí inkasování provize. V praxi to znamená, že provizi požadují jak od kupujícího, tak od prodávajícího. Tento postup je však nezákonný a realitní kancelář se tímto krokem neoprávněně obohacuje. Její povinností je jedné straně získanou provizi vrátit.
NEOPRÁVNĚNÉ PONECHÁNÍ SI REZERVAČNÍHO POPLATKU NEBO SMLUVNÍ POKUTA
Další kapitolou, kde se objevuje řada nároků vůči realitním kancelářím, jsou rezervační smlouvy. Je nutné tuto smlouvu odlišit od smlouvy o zprostředkování s tím, že je nelze zaměňovat. Rezervační smlouva slouží k rezervaci žádaného objektu, aby nedošlo k jeho prodeji jinému zájemci o koupi.
Účel rezervačního poplatku musí být jasně stanoven
V rezervační smlouvě musí být jasně a srozumitelně sjednáno, co se stane s rezervačním poplatkem po podpisu smlouvy. Pokud smlouva neřeší právní osud rezervačního poplatku, je taková smlouva neplatná a rezervační poplatek musí být vždy vrácen.
Nedojde k uzavření kupní smlouvy
Jedná se o podobnou situaci, jako u zprostředkovatelské smlouvy. Realitní kancelář si poplatek ponechává ve chvíli, kdy kupující od uzavření kupní smlouvy odstoupí. Toto jednání je však protiprávní a jde o neoprávněné obohacení. Realitka totiž nemůže kupujícího k uzavření smlouvy s prodávajícím nutit. Ve smlouvě realitky často mluví o tzv. smluvní pokutě.