Nejčastějším způsobem skončení pracovního poměru je rozvázání pracovního poměru dohodou. Na rozdíl od výpovědi, která je jednostranným aktem, je dohoda o ukončení pracovního poměru dobrovolným a souhlasným rozhodnutím obou stran. Při ukončení pracovního poměru dohodou zaměstnanci často vzniká nárok na odstupné. Rozhodujícím faktorem je zejména uvedený důvod v dohodě. Důvod musí být vždy v souladu se zákonem.

Kdy vzniká nárok na odstupné při ukončení pracovního poměru dohodou?

Povinnost zaměstnavatele vyplatit odstupné při rozvázání pracovního poměru dohodou závisí na tom, z jakého důvodu je dohoda uzavřena. Je tedy rozhodující, zda chce zaměstnavatel ukončit pracovní poměr dohodou bez uvedení důvodu, nebo například z důvodu nadbytečnosti, tedy organizační změny. V prvním případě bohužel nárok na odstupné nevzniká, ve druhém však ano.

POZOR: Zaměstnanec by měl se zněním dohody souhlasit, pokud s dohodou nesouhlasí, nemá povinnost ji podepisovat.

Kdy se jedná o ukončení pracovního poměru dohodou s odstupným?

Nárok na odstupné při dohodě vzniká, pokud je v dohodě jako důvod uveden některý z důvodů podle § 52 písmena a), b) nebo c) nebo d) zákoníku práce.

Konkrétně se jedná o tyto důvody organizační povahy na straně zaměstnavatele:

• Když se ruší podnik nebo část, ve kterém je zaměstnanec zaměstnán.
• Přemístí-li se celá společnost či pobočka na jiné vzdálené místo.
• Staneli se zaměstnanec nadbytečný vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách.

Dále se jedná o důvod zdravotní:

• Nemůželi zaměstnanec kvůli pracovnímu úrazu, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí již vykonávat svou dosavadní práci a zaměstnavatel pro něj nemá náhradní vhodnou pozici.
• Avšak nemožnost či neschopnost konat dosavadní práci pro úraz či onemocnění, který nebyl pracovní, nárok na odstupné nezakládá
   

Posoudit nárok na odstupné

Výše odstupného:

Výše odstupného je dle zákoníku práce stanovena v závislosti na délce trvání pracovního poměru. Dá se říci, že čím déle zaměstnanec pracuje pro zaměstnavatele, tím vyšší odstupné dostane.

• 1 průměrnou měsíční mzdu, jestliže pracovní poměr trval méně než 1 rok,
• 2 průměrné měsíční mzdy, jestliže pracovní poměr trval více než 1 rok, ale méně než 2 roky,
• 3 průměrné měsíční mzdy, jestliže pracovní poměr trval více než 2 roky.
• Až 12násobek průměrné měsíční mzdy, jestliže byl pracovní poměr zaměstnavatelem ukončen z důvodu pracovního úrazu či nemoci z povolání.

Jak nezaplacené odstupné při ukončení pracovního poměru dohodou řešit?

Jestliže vám zaměstnavatel dluží odstupné při tzv. výpovědi dohodou, avšak ani po pobídkách z vaší strany není ochoten platit, obraťte se na nás! Stačí vyplnit online dotazník. Posouzení případu právníkem je zdarma. Následné služby právníka hradí společnost! Předem domluvená odměna nám náleží pouze v případě vyhraného sporu.

Vy tedy nic neriskujete a můžete jen získat!

Zadat případ k posouzení

Zneplatnění dohody

Závěrem je důležité poznamenat, že u dohody je problematické její zneplatnění. Zaměstnanci často podepíší dohodou, kde výše uvedené důvody uvedeny nejsou, čímž pak přichází o nárok na odstupné. Zneplatnění dohody je problematické z důvodu prokazování – musí se totiž dokázat, že byl zaměstnanec k podpisu nevýhodné dohody donucen. Jelikož je dohoda dvoustranným aktem, znamená to, že se na ní musí dohodnout obě strany, tím pádem zaměstnanec svým podpisem potvrdí svůj souhlas.