Novela zákoníku práce, která je účinná k 1. 10. 2015, přináší zejména posílení práv poškozených zaměstnanců. Jejím hlavním cílem je úprava odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání. Novela obsahuje také další změny, které se týkají ukončení dohody o provedení práce, některých názvosloví, promlčecí lhůty a odškodňování pozůstalých.

VYŠŠÍ ODŠKODNĚNÍ ZA BOLEST A ZTÍŽENÍ SPOLEČENSKÉHO UPLATNĚNÍ

Ministerstvo zdravotnictví připravilo návrh, který nově stanoví podmínky odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Hlavní změnou je navýšení hodnoty jednoho bodu ze 120 na 250 Kč, mění se také bodové hodnocení jednotlivých úrazů. V konečném důsledku se může stát, že za totožný úraz bude nově poškozený za bolest odškodněn až ve čtyřnásobné výši. Mění také náhrada škody u ztížení společenského uplatnění, kdy se bude přihlížet k životním, pracovním, vzdělávacím a sociálním potřebám. Jestliže poškozený nebude spokojený s bodovým ohodnocením a tomu odpovídající výší odškodného, má právo se obrátit na soud.

PRAVIDLA ZRUŠENÍ DOHODY O PROVEDENÍ PRÁCE

Dosud v podstatě nebyla zákonná úprava pro zrušení dohody o provedení práce. S novelou zákoníku práce přichází jasná pravidla, jak lze tuto dohodu ukončit. DPP je možné zrušit dohodou obou stran ke sjednanému dni, výpovědí s patnáctidenní výpovědní dobou, nebo okamžitým ukončením při naplnění požadovaných podmínek. Je potřeba doplnit, že výpověď může být dána z jakéhokoliv důvodu nebo klidně bez uvedení důvodu. Výpovědní doba začíná potom běžet dnem, kdy byla výpověď doručena druhé straně.

ZMĚNY NĚKTERÝCH NÁZVŮ

V rámci novely se mění některé pojmy, které však v podstatných ohledech zákoník nemění. Např.: preventivní prohlídka X pracovnělékařská prohlídka; náhrada škody X náhrada nemajetkové a majetkové újmy; předcházení škodám X prevence; odpovědnost za škodu X povinnost k náhradě škody apod.

NÁROK NA NÁHRADU ŠKODY NA VĚCECH NEZANIKÁ

V případě škody na věcech zaměstnance dochází ke změně z dosavadní prekluzivní (propadné) lhůty k uplatnění práva na lhůtu promlčecí. Právo na náhradu škody tedy již automaticky nezaniká, pokud zaměstnanec neohlásí její vznik zaměstnavateli nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy se o škodě dozvěděl. Právo se tak pouze promlčí, což znamená, že nárok na odškodnění přímo nezaniká, ale zaměstnavatel může při nedodržení lhůty promlčení práva namítnout u soudu. Pokud však zaměstnance i přesto odškodní, nemůže po něm již žádat vrácení odškodnění zpět a nebude se tak jako doposud ze strany zaměstnance jednat o bezdůvodné obohacení.

NA ODŠKODNĚNÍ MAJÍ NÁROK I REGISTROVANÍ PARTNEŘI

Od prvního října se odškodnění nově výslovně vztahuje také na registrovaného partnera. Před novelou měli na jednorázové odškodnění nárok pouze pozůstalí manželé, nezaopatřené děti a rodiče, kteří žili se zemřelým v jedné domácnosti.

Zákoník práce nově připouští rovněž právo pozůstalých na přiměřené zvýšení odškodnění ze strany soudu. Tato možnost odpovídá tomu, že zákonem stanovená výše jednorázového odškodnění (nyní 240 tisíc korun) nemusí být spravedlivá a nemusí reflektovat skutečný stav.