Zkušební dobu pravděpodobně zažil každý, kdo podepisoval pracovní smlouvu. Bohužel ne každý však ví, jaké jsou jeho povinnosti, ale i práva, pokud se zrovna ve zkušební době nachází. Pojďme si proto některé věci ohledně zkušební doby objasnit.

Základní informace o zkušební době

Zmínka o zkušební době bývá často zakomponována přímo do pracovní smlouvy. Ačkoliv se vyskytují i jisté výjimky.

Zkušení dobu lze sjednat i odděleně, ale nejpozději v den nástupu do zaměstnání, který musí být v pracovní smlouvě pevně stanoven. U vedoucích pracovníků se počítá určený den jmenování do pozice. Ujednává se však výhradně písemnou formou.

K čemu má zkušební doba sloužit?

Zaměstnavatelé si prostřednictvím zkušební doby mohou jednoduše ověřit, zda jim nový zaměstnanec bude svým pracovním nasazením vyhovovat či nikoliv. Například se také ukáže, jestli uchazeč uvedl v životopisu pravdivé informace.

Na druhou stranu i zaměstnanci si během této doby mohou ujasnit, zda se na práci hodí, zjistit informace od stávajících pracovníků a na vlastní kůži okusit všechny pro a proti takového zaměstnání.

Zkušební doba má tak bezesporu výhody pro obě strany.

Jak lze zkušební dobu zrušit?

Hlavní výhodou zkušební doby je to, že v případě nespokojenosti z jedné či druhé strany se pracovní poměr jednoduše a rychle rozváže, tedy zruší.

Pracovní poměr se musí zrušit vždy písemně v rámci Zrušení ve zkušební době. Při zrušení pracovního poměru ve zkušební době však nemusí být ani ze strany zaměstnavatele, ani ze strany zaměstnance uveden důvod zrušení.

Samotný pracovní poměr skončí dnem reálného doručení zmíněné listiny druhé straně, popřípadě dnem následujícím, pokud je tak uvedeno v listině.

Jaká je maximální délka zkušební doby?

U běžného pracovníka nesmí délka zkušební doby přesáhnout 3 měsíce a u zaměstnanců na vedoucích pozicí 6 měsíců. Zároveň u smlouvy na dobu určitou nesmí být zkušební doba obecně delší než polovina celkové délky poměru.

Jediný případ, kdy může zaměstnavatel prodloužit zkušební dobu jsou celodenní překážky v práci či dovolená. Jednodušeji řečeno – pokud onemocníte, o tyto dny se vám prodlouží zkušební doba.

Nemoc ve zkušební době

Ze zákona je zaměstnanec, který uzavře pracovní poměr, pojištěn, a to od prvního dne zaměstnání, tedy zaměstnavatel je povinen mu platit nemocenské pojištění. Instituce zkušební doby nehraje roli v otázce nemocenských dávek. První 3 dny zaměstnanec žádnou náhradu nepobírá, a v rozmezí 4.-14. dne plátí nemocenskou zaměstnavatel. Po 15. dni nemoci je nárok placen z pojištění.

Jak je to s dovolenou a benefity ve zkušební době?

Není vyloučené, že zaměstnavatel nabídne rozdílné podmínky pracovního poměru ve zkušební době a po jejím skončení. Toto se týká například bonusů, provizí či stravenek. Pozor však na slovními sliby. Pro zaměstnance musí být stěžejní to, aby tato ujednání byly zmíněny přímo v pracovní smlouvě. Jinak může nastat situace, že zaměstnavatel své sliby nedodrží a nebude ani možné prokázat, že tyto sliby byly řečeny.

Na dovolenou má zaměstnanec obecně poměrově nárok podle její délky a počtu odpracovaných dní. Není tedy možné obecně říci, že na dovolenou ve zkušební době nárok nevzniká. Rozhodně si však nelze ve zkušební době vybrat dovolenou za celý rok. Například jeden den dovolené by však problém být neměl.

Dluží vám zaměstnavatel?

Nezaplatil vám zaměstnavatel za odpracované dny ve zkušební době, nebo vám dluží peníze za pracovní úraz či něco jiného?

Pomůžeme vám! U nás za právníka neplatíte!

→ Stačí vyplnit formulář k posouzení zdarma.