V posledních dnech si mnoho lidí klade otázku, na co vzniká nárok při zrušení letu, storna dovolené nebo v případě karantény. Otázek kolem tématu coronaviru je skutečně mnoho, pokusili jsme se proto alespoň na některé z nich odpovědět.

Na co vzniká nárok, když letecká společnost zruší let kvůli coronaviru?

Výskyt VSARS-CoV-2 se řadí mezi tzv. mimořádné okolnosti, za které letecký dopravce nenese odpovědnost, cestujícím tedy nevzniká nárok na plošné finanční odškodnění dle nařízení Evropského parlamentu a rady č. 261/2004, která se za zrušený let běžně pohybuje ve výši 250 – 600 €. Cestující by však v tomto případě měli požadovat vrácení peněz za letenku.

Navíc, pokud by letecká společnost let zrušila na poslední chvíli, přičemž by cestujícím vznikly další náklady, např. doprava na letiště, je možné požadovat i proplacení těchto nákladů.

Cestující může dále požadovat proplacení nákladů, které mu vznikly kvůli dopravě do původního místa příletu.

Příklad:

Cestující letí z Milána do Prahy, ale let mu zruší chvíli před odletem. Dopravce cestujícímu nevrátí peníze, a proto se cestující rozhodne, že se zpět do ČR dopraví autobusem. Cestující má nárok na proplacení ceny jízdenky.

Na co vzniká nárok, když kvůli zrušení letu uletí navazující let?

V tomto případě záleží zejména na tom, zda byly oba lety (tedy zrušený i navazující) zakoupeny v rámci jedné rezervace. Pokud ano, dopravce musí zaručit, že cestující navazující let stihne.

Jestliže jsou tedy lety zakoupeny v rámci jedné rezervace a první let je zrušen, letecká společnost je povinna poskytnout let náhradní. V případě, že by cestující s náhradním letem nestihl navazující let, musí dopravce zajistiti i náhradní navazující let. Cestující má dále nárok na zajištění noclehu, pokud by hrozilo, že musí strávit noc na letišti.

V případě, že by lety nebyly zakoupeny v rámci jedné rezervace, například jedna letenka je zakoupena u společnosti Wizz Air a druhá samostatně u společnosti Lufthansa, tak letecká společnost za nestihnutí letu neodpovídá a je na cestujícím, aby si vzniklou situaci vyřešil sám.

Na co vzniká nárok, když kvůli strachu z coronaviru zruší let sám cestující?

V této situaci bohužel cestujícímu obecně nevzniká nárok na nic. Samozřejmě záleží na tom, u jakého dopravce je letenka zakoupena. Někteří dopravci totiž v rámci proklientkého servisu nabízejí například při stornu letenky 50 % ceny vrácení zpět. Není to však jejich povinností, často to vyplývá z obchodních podmínek dopravce, případně na jeho přístupu ke konkrétní situaci.

Na co vzniká nárok u zakoupeného zájezdu, když se místo, kde měla dovolená probíhat, dostane do karantény?

Klienti cestovních kanceláři mají nárok v podstatně na to stejné, co cestující u zrušený letů. Cestovní kancelář by měla svým zákazníkům vrátit peníze nebo jim nabídnou jinou variantu zajedu.

Na co vzniká nárok, když zájezd zruší sám cestující kvůli strachu z coronaviru?

Zde to záleží čistě na obchodních podmínkách, případně přístupu cestovní kanceláře, zda storno umožní a v případě v jaké výši vrátí za dovolenou peníze. V této chvíli jsou důležité zejména obchodní podmínky a smlouva o zájezdu. Případně lze využít pojištění storna, pokud jej má zákazník sjednané.

Jiná situace nastává ve chvíli, kdy z důvodu mimořádné okolnosti ministerstvo nedoporučí do konkrétních míst jezdit, přičemž by tato mimořádná okolnost musela mít dopad na čerpání služeb nebo dopravu. V takových případech by měl klient CK nárok na zrušení zájezdu bez storno poplatků. 

Musí se cestovní kancelář postarat o své klienty, kteří se dostanou na dovolené do karantény?

Cestovka je dle zákona v tomto případě povinna zajistit svým klientům ubytování po dobu 3 nocí, zároveň jim musí pomoci najít náhradní cestovní řešení.

V případě, že je cestovatel v zahraničí na vlastní pěst a dostane se do karantény, tak má bohužel smůlu a například při zmeškáni letu si musí cestu zpět do ČR zajistit sám.  

Na co má nárok zaměstnanec, jestliže mu je nařízena karanténa?

Pokud je zaměstnanci lékařem nařízena karanténa, má během prvních 14 dnů nárok na náhradu mzdy ve výši 60% denního vyměřovacího základu a od 15. dne na nemocenskou (60%, 66% a 72% denního vyměřovacího základu v závislosti na délce trvání). Potvrzení o karanténě vystaví ošetřující lékař.

Může zaměstnanci zaměstnavatel nařídit dovolenou, pokud se domnívá, že by mohl být nakažený?

Pouhé domněnky v tomto případě nestačí. Zaměstnanec může mít karanténu nařízenou, pak dostane 60 % denního vyměřovacího základu, viz výše. V jiných případech se pak zaměstnavatel může se zaměstnancem domluvit na práci z domu, pokud to není možné, tak mu dát placené volno. Rozhodně nelze zaměstnance nutit, aby si vzal dovolenou, nebo mu dát neplacené volno.

→ Řešíte finanční spor se zaměstnavatel?

Jaký vzniká nárok, pokud je kvůli karanténě například zmeškán koncert nebo uletí letadlo?

Zde bohužel žádný nárok na odškodnění nevzniká, jde o mimořádná okolnost, tedy tzv. vyšší moc.